Obec Újezd se nachází 25 km severně od města Olomouc na trase mezi Šternberkem a Uničovem a leží na frekventované železniční trati ve směru Olomouc – Hanušovice. K obci patří části Rybníček a Haukovice. Obec je převážně zemědělská, ležící uprostřed úrodných lánů rovinaté Hané s 890. letou dlouhou historií. Je zde řada zachovalých historických selských stavení jež patří k jedinečným dokladům původního moravského urbanismu.
Připomeňme si něco z její historie.
Název obce byl i v minulosti vždy Újezd. Poprvé se s ním setkáváme v listině olomouckého biskupa Zdéka z roku 1131. Ves vznikla slovanskou kolonizací a někdy v roce 1296 měla již vlastní faru. Pokud paměti sahají, patřil Újezd vždy k panství šternberskému a musel značně přispívat k rozkvětu nově založeného města Šternberk. V roce 1409 dostal Šternberk městské právo olomoucké, a aby rychle vzkvétal, bylo okolním obcím a tedy i Újezdu nařízeno, aby pouze ve Šternberku nakupovaly maso, sukno i pivo. Svobodné volby nákupu se obce domohly až o několik let později. V roce 1591 se Újezd domohl různých privilegií, o čemž domohly až o několik let později. V roce 1591 se Újezd domohl různých privilegií, o čemž svědčí i opis listiny na různé svobody a zvláštní vesnickou pečeť s kosou a votkou ve štítě a českým nápisem „Pečeť dědiny Újezda ke Šternberku náležijící.“
Za doby 30 leté války trpěl Újezd vpádem Mansfeldským r. 1626, ale ještě hůře mu bylo r. 1642, když Švédové obsadili Uničov. V roce 1667 ale již bylo ve vsi ze 82 usedlostí 19 Němců, ostatní byli Češi.
Farní kostel Sv. Jana Křtitele stál v Újezdě již v roce 1296 pod patronátem pánů šternberských. V roce 1516 byl ještě dostavován a opravován. Do katolického Újezda byli dosazováni i protestantští kněží, což se potýkalo s velkou nevolí tehdejšího biskupa Stanislava Pavlovského. Farní matriky se česky začínají psát r. 1653, r. 1657 německy s promíchanými českými slovy, ale od roku 1715 už se psaly vesměs latinsky. Nejdéle v Újezdě působil farář Př. Mikuláš, rodák ze Střelic, který zemřel v roce 1914. Pamětní farní kniha byla založena teprve na konci 19. století.
Škola byla v Újezdě odedávna. Vyučovací řeč byla německá. Škola (německá) byla od roku 1890 4 třídní. Česká škola od roku 1919 1 třídní. Do české školy bylo hned v roce 1919 zapsáno 19 českých dětí.
V Újezdě byla parní mlékárna (1899), poštovní úřad od roku 1893, záložna od roku 1871, elektrické osvětlení z mohelnické centrály od roku 1913, 3 mlátící družstva se 3 parními mlátičkami a 1 motorem elektrickým. D8le zde byl zpěvácký spolek od roku 1865 a hasičský spolek od roku 1886. Újezd působil dojmem zámožné a výstavné vesnice. Obyvatelstvo se zabývalo výhradně polním hospodářstvím a chovem dobytka. V roce 1918 zde byla zřízena četnická stanice. Nynější potok Teplička, který protéká obcí se jmenoval Teplice a kolem jeho toku se stavěly domy obráceny štítem do ulice.
V obci je autoopravna, fotbalové hřiště, víceúčelové hřiště, hasičský sbor, kadeřnictví, cyklostezka, pěší turistika, autobusové spojení, žel. stanice, možnost ubytování, prodejny potravin, restaurace, zelinářství, palírna ovoce, lékařská služba.