Královské zlatohorní město má v současné době 1930 obyvatel. Město se skládá z bývalých obcí Nový Knín Starý Knín, Sudovice, Kozí Hory, Chramiště, Hranice a Libčice. O významu Knína svědčí první písemná zmínka z roku 1186, kdy Knín existoval jako knížecí přemyslovský dvorec. Toho roku byla právě na tomto dvorci uzavřena smlouva, známá jako "Knínský smír" o opětovném připojení Moravy k Čechám v nedílný celek. Tato smlouva byla výsledkem mírového jednání mezi českým knížetem Bedřichem Pražským a moravským markrabětem Konrádem Otou Znojemským. V letech 1218 a 1219 tu přebýval Přemysl Otakar I., r. 1341 Jan Lucemburský. Největšího rozkvětu se Nový Knín dočkal v 16. století. Roku 1776 vznikla v Novém Kníně včelařská škola v Čechách. Vážnější pokus o obnovu kutání se odehrál v letech 1914-1933, za okupace a dále až do poloviny 20. stol. Rozsáhlé stopy po této činnosti jsou dodnes patrné na vrchu Chvojná a při říčce Kocábě. Dnešní význam Nového Knína je jednak v blízkosti Prahy a dále v rekreační oblasti Slapská přehrada. Okolí je tvořeno malebnou pahorkatinou, která je z velké části zalesněná. Právě tyto lesy jsou vyhlášenou houbařskou oblastí. Turisty hojně navštěvované je údolí říčky Kocáby se starými trempskými osadami - nejproslulejší je Askalona. V samotném městě stojí jistě za zmínku historické náměstí Jiřího z Poděbrad s kostelem sv. Mikuláše, budovou Mincovny s muzeem dolování zlata, budovou Radnice a kašnou se sochou Immaculaty. Napříč přes údolí Kocáby je bývalý velkostatek řádu Křižovníků s červenou hvězdou a kostel sv. Františka Serafinského. Unavený poutník jistě přivítá posezení v některé zdejší restauraci nebo hospůdce.
Město Nový Knín, náměstí Jiřího z Poděbrad č.p. 1, 282 03
